 |
АвтоАвтоматизацияАрхитектураАстрономияАудитБиологияБухгалтерияВоенное делоГенетикаГеографияГеологияГосударствоДомДругоеЖурналистика и СМИИзобретательствоИностранные языкиИнформатикаИскусствоИсторияКомпьютерыКулинарияКультураЛексикологияЛитератураЛогикаМаркетингМатематикаМашиностроениеМедицинаМенеджментМеталлы и СваркаМеханикаМузыкаНаселениеОбразованиеОхрана безопасности жизниОхрана ТрудаПедагогикаПолитикаПравоПриборостроениеПрограммированиеПроизводствоПромышленностьПсихологияРадиоРегилияСвязьСоциологияСпортСтандартизацияСтроительствоТехнологииТорговляТуризмФизикаФизиологияФилософияФинансыХимияХозяйствоЦеннообразованиеЧерчениеЭкологияЭконометрикаЭкономикаЭлектроникаЮриспунденкция
Struktura normy
|
Читайте также: |
Znaky
1) vynutitelnost (státem) = stát zajišťuje jeho dodržování
2) obecná závaznost = všichni ho musí respektovat
Funkce
1) nástroj řízení státu
2) kontrolní funkce = kontroluje, zda je společenské dění v souladu s objektivním právem
3) výchovná funkce = poučuje účastníky právních vztahů, jak se chovat
Dělení I.
1) v objektivním smyslu OP
· souhrn všech práv a povinností, které dopadají na subjekty na určitém území
2) v subjektivním smyslu SP
· oprávnění nebo povinnost, kterou má konkrétní jedinec v rámci OP
PŘ.: prodávající P – převod vlastnictví, obdržení kupní ceny = SP
kupující K – přijmutí vlast. práva, zaplacení = SP
- občanský zákoník, kupní smlouva = OP
- v případě vady: K – právo na reklamaci = SP (přeměna OP na SP)
P – povinnost vyřídit reklamaci = SP
hromadný nákup -> vada: převod vlastnictví (splatnost 30 dnů) = SP -> od 31. dne NÁROK -> možnost k soudu (třeba doložit nárok)
SP = nárok, vymahatelné před soudem nebo jiným orgánem
Dělení II.
1) veřejné právo VP
· stanoveno zákonem, kogentní povaha = nelze se odchýlit
· upravuje vztah mezi státem a občany (vzájemná nadřazenost)
· subjekty v nerovném prostředí (nadřízené subjekty udělují příkazy, podřízené subjekty je musí plnit)
a. trestní
· stanovuje, které činy jsou trestné, a určuje, jaká opatření budou použita na pachatele
b. správní
· souhrn PN upravujících společenské vztahy při výkonu veřejné správy
· není dáno žádným kodexem
c. finanční
· souhrn PN upravujících finančně-právní vztahy = získávání, shromažďování a upotřebení financí za účasti státu
· daňové, rozpočtové, burzovní, bankovní vztahy
d. ústavní
· předpisy: Trestní zákon, Správní řád
2) soukromé právo SP
· dispozitivní povaha = povolené odchýlení od norem
· upravuje vztah mezi občany (vzájemná rovnost, nezávislost)
· subjekty v rovném prostředí
· výjimky: zakázané odchylky = obcházení zákona, porušování základních práv a svobod
a. občanské
· souhrn PN upravujících:
I. majetkové vztahy FO a PO
II. majetkové vztahy FO, PO a státu
III. vztah vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti
IV. vztah vyplývající z práva na ochranu osobnosti
· pramen: Nový občanský zákoník NOZ
b. korporační
c. rodinné
· soubor PN upravujících vztahy mezi členy rodiny
· pramen: NOZ
d. obchodní (částečně)
· obsahuje specifika majetkových vztahů mezi podnikateli
· pramen: NOZ, zákon o obchodních korporacích
3) pracovní právo (speciální)
· smíšená povaha
· upravuje vztahy vznikající při zaměstnávání občanů za úplatu
· pramen: Zákoník práce
· pracovní smlouva = SP
· úprava minimální mzdy = VP
Dělení III.
1) hmotné právo = soubor PN obsahující oprávnění a povinnosti subjektů PP
· obsahuje vlastní pravidla chování
2) procesní právo = soubor PN, které je třeba použít při porušení hmotného práva
· slouží k vynucení chování v PP
Dělení IV.
1) vnitrostátní právo VnP
· upravuje vztah mezi subjekty na území daného státu
· výtvor Parlamentu nebo jiných orgánů
2) mezinárodní právo MP
· upravuje vztah mezi:
a. mezi státy
b. mezi státem a mezinárodní organizací
c. mezi mezinárodními organizacemi
· výtvor mezinárodních orgánů
· normy MP nadřazeny normám VnP
· přijaté normy MP musí být v souladu s VnP -> pokud nejsou -> stát musí zajistit, aby byly -> změna zákonů
3) evropské právo
· výtvor EU
· komunitární právo = samostatný právní řád, který má přednost před právními řády členských států, zavazuje členské státy + vnitrostátní subjekty
a) primární
I. zřizovací listiny EU + jejich revize
II. Listina základních práv EU
III. protokoly
b) sekundární
I. nařízení EU = všeobecně závazné předpisy, platí pro všechny státy EU
II. směrnice EU = závazné pro dosažení výsledku, platí pro všechny státy EU, státy odpovídají za převedení do jejích právního řádu
III. doporučení a stanoviska EU = nejsou závazné
Právní kultury
· různé právní předpisy a jejich aplikace
1) kontinentální
· hlavní pramen práva = zákony, právní předpisy (psané právo)
· vyložení práva v rámci právních předpisů, nemožnost odchýlení
2) anglo-americká
· hlavní pramen práva = obyčeje, precedenty (psané právo + selský rozum)
· možnost odchýlení práva od obyčeje, precedentu v případě potřeby
3) islámská
· hlavní pramen práva = náboženská pravidla (např. zákaz úročení)
· velmi často obcházeno
2) PRAMENY PRÁVA OBECNĚ
1) Psané
a) zákon = právo, které stát uznává
· právní norma obecné povahy vytvořená státním orgánem
· primární normativní právní akt
· vytvořeno legislativním procesem
· zanesen ve Sbírce zákonů
· kodex (zákoník) obsahuje soubor zákonů z určitého odvětví
b) mezinárodní smlouva
· uzavřena v písemné podobě
· zanesena ve Sbírce mezinárodních smluv
· vždy přednost před vnitrostátním právem
c) podzákonný předpis
· sekundární normativní právní akt
1. nařízení
2. předpis
2) Nepsané
a) obyčej = pravidlo chování v širším povědomí určité skupiny obyvatel
· dlouhodobě uznáváno a vnímáno státní mocí
· vznik spontánně
· i na území ČR
· významné v mezinárodním právu
b) precedent = soudní rozhodnutí, které závazným způsobem řeší problém
· individuální právní akt
· rozhodnutí všeobecně závazné (zavazuje všechny lidi)
· v určitých případech řeší problém rychleji než zákony
c) jurisprudence = odborné názory odborné veřejnosti na určitý problém
· doktrinární výklad práva = hlavně vědecké práce
d) normativní smlouva = smlouva mezi soukromými subjekty
· zavazující i subjekty, jež smlouvu nepodepsaly
· hlavní pramen mezinárodního práva
· např. kolektivní smlouvy vyššího stupně
Svaz zaměstnavatelů sdružující jednotlivé zaměstnavatele uzavře smlouvu s
odborovými orgány sdružující jednotlivé odborové organizace. => smlouva je
platná pro všechny členy svazu zaměstnavatelů i odb. org., přestože smlouvu přímo
nepodepsali.
3) PRAMENY PRÁVA EU, ORGÁNY EU
Prameny práva EU
1) primární – mezinárodní smlouvy mezi členskými státy EU
a) Evropská smlouva o uhlí a oceli (= Pařížská smlouva, 1951, Paříž)
· zabývá se problematikou cel mezi 6 zakládajícími státy
· účinnosti nabyla 1952, uzavřena na 50 let
b) Smlouva o evropském hospodářském sdružení (1957)
· hlubší základ Evropského společenství
· zabývá se problematikou volného obchodu a trhu
· 1967 integrace obou smluv v rámci Euratomu
c) Jednotný evropský akt (1986)
d) Maastrichtská smlouva (1992)
· smlouva o EU
· zavedla chrámovou strukturu = 3 pilíře
1. pravomoci ES
2. zahraniční politika
3. spolupráce justice
· po 1992 nutno rozlišovat mezi ES a EU, EU pouze část ES, EU nemá právní subjektivitu
e) Amsterdamská smlouva (1997)
· zabývá se rozšířením spolupráce justice – vymáhání pohledávek, exekuce
f) Niceská smlouva (2001)
· obsahuje úpravu organizační struktury EU – příprava na vstup nových států
· také úprava schvalovacích procedur
g) Lisabonská smlouva (= nová Ústava EU, 2004)
· ES => EU
· právní vznik EU (zisk právní subjektivity)
· změna účelu EU – 1. místo: podpora udržitelného rozvoje (oproti volnému pohybu 4 složek = cíl ES)
· Smlouvy o přistoupení – upravují práva přistoupených států
2) sekundární – práva v rámci činnosti EU
a) nařízení
· přímo aplikovatelná (= aplikace automaticky), závazné pro členské státy + jejich občany => členské státy povinny respektovat
· nepřevádí se do národních právních řádů
· zveřejněno v Úředním věstníku EU (obdoba Sbírky zákonů ČR)
b) směrnice
· závazné pouze co do výsledku => stát je povinen směrnice provést (např. přijetí nového zákona, úprava stávajícího, …) tak, aby byl v souladu s účelem směrnice
· EU kontroluje správnost úpravy zákonů a některé sjednocuje (např. sjednocená oblast ochrany spotřebitele)
· výjimka: aplikování směrnice přímo (bez provedení)
c) rozhodnutí
· závazné pouze mezi účastníky
1. rozhodnutí soudního dvora EU
2. rozhodnutí jiných evropských institucí
d) doporučení
e) stanoviska
Orgány EU
1) Evropská rada = Summit EU
· nejvyšší orgán EU
· členové: premiéři nebo hlavy států
· určuje další směřování EU
2) Evropský parlament (766 členů)
· zastupuje zájmy občanů
· částečně se podílí na legislativním procesu (spíše poradní hlas)
· hlavní pravomoci:
1. vztah k EK (schvaluje její členy)
2. právo odvolat EK
3. schvalování rozpočtu EU
4. jmenuje ombudsmana EU (ochránce veřejných práv)
3) Rada EU = rada ministrů
· zastupuje členské státy
· hlavní legislativní orgán (některé předpisy tvoří sama, některé ve spolupráci s EP)
· rozhoduje:
1. většinou
2. kvalifikovanou většinou (vztah k počtu obyvatel jednotlivých států)
3. jednomyslně – např. daně
4) Evropská komise EK
· výkonný orgán
· hájí zájmy EU
· právo legislativní iniciativy (navrhuje, jaký zákon bude přijat)
· kontroluje:
1. dodržování smluv členskými státy (primární, sekundární právo)
2. oblast hospodářské soutěže (kontrola slučování podniků)
5) Soudní dvůr EU (dříve Evropský soudní dvůr)
· 2 části:
1. tribunál (dříve soud 1. instance) – řeší jednodušší problémy
2. soud pro veřejnou službu – řeší pracovně-právní spory v rámci služebních
poměrů
· vykládá právo EU
· rozhoduje kompetenční spory mezi evropskými instituty
6) Evropský účetní dvůr (není důležité)
7) Soubor evropských bank (není důležité)
· instituce vykonávají pravomoci, která jim byla svěřena
a) výlučně – evropské instituce rozhodují za všech okolností
b) částečně – evropské instituce oprávněny rozhodovat pouze pokud dokáží účel
zabezpečit lépe a efektivněji než jednotlivé státy
(= princip proporcionality)
Rada Evropy – NENÍ ORGÁN EU!!!
· mezinárodní organizace zabývající se základními lidskými právy a svobodami
· iniciuje úmluvy, které by měly členské státy dodržovat
4) PRÁVNÍ ŘÁD ČR, LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, PODSTATA A CHARAKTER ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV A SVOBOD
Prameny práva v ČR
1) zákony (primární normativní právní akty)
· vymezují ostatní organizační oblasti
2) ústavní zákony (primární normativní právní akty)
· vymezují vztahy mezi složkami moci
· materiální oblast, do které stát nesmí zasahovat
Ústavní pořádek
a) rigidní – pro schválení ústavního zákona je potřeba 3/5 většina všech poslanců, ČR
b) flexibilní –pro schválení ústavního zákona je potřeba stejný počet jako pro normální zákony (3/5 většina přítomných poslanců), NED
3) podzákonné předpisy (sekundární normativní právní akty)
· rozvíjejí primární právní akty
· obojí musí být v souladu se zákony
· uveřejňují se na Úřední desce (obce), Věstníku právních předpisů kraje (kraje)
a) nařízení
· vydává vláda, orgány územní samosprávy (kraje, obce)
· vydání musí mít zmocnění
b) vyhlášky
· vydávají ministerstva, orgány územní samosprávy (kraje, obce)
· možnost vydání automaticky
ÚSTAVNÍ PRÁVO (na zkoušku stačí naučit 1 + obecné vlastnosti)
· souhrn ústavních zákonů = ústavní pořádek
· práva nepromlčitelná, nezrušitelná, nezcizitelná (částečně), nezadatelná
· garance státem pro občany
Listina základních práv a svobod, Ústava
1) základní lidská práva a svobody
a) právo na život = každý člověk má právo na život (i plod)
b) na ochranu soukromí = ochrana před zveřejňováním soukromých informací, fotky, …
c) na ochranu obydlí = zákaz neoprávněného vstupu do obydlí
d) svoboda pohybu = zákaz neoprávněného zadržení
e) vlastnit majetek = vlastnické právo zavazuje (zákaz omezení okolí)
2) politická práva
a) na svobodu projevu = svévolné vyjadřování myšlenek
b) shromažďovací = uspořádání ohlášené akce na veřejnosti
c) sdružovací = vytvoření sdružení (spolky, firmy, …)
d) volební = volit, být volen
e) petiční = organizování petic, možnost vznášet dotazy na poslance
f) na odpor = v případě ohrožování demokracie
3) hospodářská, kulturní, sociální práva
a) hospodářská
· každý se může podílet na vlastní obživě
I. výběr povolání
II. podnikat
b) kulturní
I. na vzdělání
c) sociální
I. přiměřené zabezpečení státu (stáří, ztráta zaměstnání, zdravotní neschopnost)
5) PRÁVNÍ NORMA, KLASICKÁ STRUKTURA PRÁVNÍ NORMY, DRUHY PRÁVNÍCH NOREM
Právní normy
· právní norma = pravidlo chování
· obecně závazné pravidlo chování stanovené státem a vynucováno státní mocí
· odlišnost PN od ostatních norem: stanovení státem + vynucování
1) normy technického charakteru (něco regulují)
· pravidla pravopisu, sportovní pravidla
2) normy s hodnotovým pravidlem
· právní, morální normy
3) normy bez sankce = imperfektní (ustanovení zákona, které pouze něco deklarují)
Kategorie znaků
a) obecnost = platí pro všechny
b) formální určitost = musí mít normu
c) specifická závaznost = stanovuje určité oprávnění, povinnost
d) vynutitelnost = norma obsahuje sankci => donucení k chování podle ní
Struktura normy
1) klasická struktura
a) hypotéza (předpoklad chování)
· stanoví podmínky, za nichž se realizuje PN obsažená v dispozici / je realizována sankce
· pokud platí hypotéza, pak platí dispozice
· pokud platí hypotéza a neplatí dispozice, pak platí sankce
· může platit buď hypotéza 1 nebo hypotéza 2, mají stejnou dispozici
· může platit jedna hypotéza, ale vzejít z ní 2 různé dispozice
b) dispozice (vlastní pravidlo chování)
· obsah PN stanoví, komu a jaká vznikají oprávnění/povinnosti, nastanou-li podmínky obsažené v hypotéze
Členění hypotézy + dispozice PN
· (hypotéza vždy abstraktní -> liší se stupněm abstraktnosti)
1. členění
· konkrétní
· relativně-konkrétní
· (relativně) abstraktní
· abstraktní
2. členění
· taxativní – uveden celkový okruh všech případů, kdy dochází k dispozici
· demonstrativní – uveden přibližný okruh případů, za nichž může dojít k dispozici, postupně se okruh zužuje (podmínky k nastání dispozice se konkretizují)
c) sankční hypotéza
· stanoví podmínky, za jakých se při porušení PN v dispozici použije sankce
d) sankce
· stanoví důsledky porušení PN vyplývající z dispozice
Členění sankce PN
I. neurčité – skoro se nevyskytují, např. přiměřeně potrestán
II. relativně určité – stanoveny rozmezím, např. na 5 až 10 let
III. absolutně určité – konkrétní stanovení výměry, např. na 1 rok
Příklad: dopravní přestupek (hypotéza), povinnost zaplatit pokutu (dispozice), porušení maximální povolené rychlosti (sankční hypotéza), pokuta 10 000,- (sankce).
2) bez klasické struktury
· nemají klasickou strukturu
a) normy blanketové
· ve své části odkazují na jinou obecně určenou normu
b) normy odkazovací
· ve své části odkazují na jinou jmenovitě určenou normu
c) normy kolizní
· řeší kolizi 2 právních řádů; určuje, který z nich se má uplatnit
d) normy derogační (zrušující)
· ruší předchozí právní předpis
Поиск по сайту: