 |
ÀâòîÀâòîìàòèçàöèÿÀðõèòåêòóðàÀñòðîíîìèÿÀóäèòÁèîëîãèÿÁóõãàëòåðèÿÂîåííîå äåëîÃåíåòèêàÃåîãðàôèÿÃåîëîãèÿÃîñóäàðñòâîÄîìÄðóãîåÆóðíàëèñòèêà è ÑÌÈÈçîáðåòàòåëüñòâîÈíîñòðàííûå ÿçûêèÈíôîðìàòèêàÈñêóññòâîÈñòîðèÿÊîìïüþòåðûÊóëèíàðèÿÊóëüòóðàËåêñèêîëîãèÿËèòåðàòóðàËîãèêàÌàðêåòèíãÌàòåìàòèêàÌàøèíîñòðîåíèåÌåäèöèíàÌåíåäæìåíòÌåòàëëû è ÑâàðêàÌåõàíèêàÌóçûêàÍàñåëåíèåÎáðàçîâàíèåÎõðàíà áåçîïàñíîñòè æèçíèÎõðàíà ÒðóäàÏåäàãîãèêàÏîëèòèêàÏðàâîÏðèáîðîñòðîåíèåÏðîãðàììèðîâàíèåÏðîèçâîäñòâîÏðîìûøëåííîñòüÏñèõîëîãèÿÐàäèîÐåãèëèÿÑâÿçüÑîöèîëîãèÿÑïîðòÑòàíäàðòèçàöèÿÑòðîèòåëüñòâîÒåõíîëîãèèÒîðãîâëÿÒóðèçìÔèçèêàÔèçèîëîãèÿÔèëîñîôèÿÔèíàíñûÕèìèÿÕîçÿéñòâîÖåííîîáðàçîâàíèå×åð÷åíèåÝêîëîãèÿÝêîíîìåòðèêàÝêîíîìèêàÝëåêòðîíèêàÞðèñïóíäåíêöèÿ
Fundace
|
×èòàéòå òàêæå: |
· založení formou veřejné listiny
Orgány:
a) statutární: správní rada
b) kontrolní: dozorčí rada, revizor
1) Nadace
· hospodářsky či společensky užitečný účel = podpora skupiny osoB
· účel:
a. veřejně prospěšný
b. dobročinný
· může podnikat (pouze vedlejší činnost)
· vložený majetek musí splňovat předpoklad trvalého výnosu (nepeněžitý majetek)
· nezaniká po rozdání majetku
2) Nadační fond
· hospodářsky či společensky užitečný účel
· vložený majetek nemusí splňovat předpoklady trvalého výnosu
· majetek lze zcizit – obezřetná investice
· zánik po rozdání svěřeného majetku
Ústav
· společensky a hospodářsky užitečná činnost
· založení: zakladatelská listina
· vznik: zápis do VR
· orgány: statutární – ředitel; správní – dohled na ředitele; kontrolní – dozorčí rada (dobrovolně)
15) STÁT (POJEM, ZNAKY, FUNKCE), FORMY STÁTU
· stát = určitá forma organizace společnosti v určitých epochách vývoje této společnosti
Znaky
1) územní organizace obyvatelstva
· každý obyvatel má spojitost s územím = trvalý pobyt (pojítko mezi obyvatelem a státem)
2) státní moc
· společenská síla schopná zabezpečit ochranu, zformování a upevnění společenských vztahů prostřednictvím státního mechanismu (aparátu)
· státní mechanismus:
a. státní orgány – pravomoc dávat pokyny složkám reprezentující stát navenek (vláda, ministerstva)
b. ozbrojené složky – armáda, policie
c. úřední osoby
· v demokracii vykonávána dělbou moci
a. zákonodárná
b. výkonná
c. soudní
3) suverenita (svrchovanost)
· nezávislost státní moci na jakékoliv jiné zvenku nebo zevnitř státu
· může být omezená v určitých spolcích (EU, …)
· vnější stránka: možnost uzavírání mezinárodních dohod
· vnitřní stránka: moc nad územím a obyvatelstvem
4) existence práva
· stát vytváří pravidla chování = právní normy, dbá nad nimi formou složek
· vymáhá dodržování práva (vymáhání musí být přiměřené)
5) existence daní a poplatků
· slouží k financování úředního aparátu
· výlučnost státu = stát je jedinou organizací svého druhu na území
Funkce
1) vnitřní
a) regulace trhu
b) péče o obyvatelstvo (zdravotní a sociální zabezpečení)
2) vnější
a) zahraniční politika
b) pozice na mezinárodní úrovni (smlouvy)
c) bezpečnostní politika (ochrana před napadením, zajištění dodávek surovin)
Formy
· členění organizace státní moci:
1) forma vlády
2) učlenění státu
3) státní režim
· režim fungování státní moci
· není spojen s formou státu ani vlády
· dělení:
a) demokratický
I. liberálně demokratický
b) nedemokratický
I. totalitní
II. autokratický
1) Forma vlády
1) vztah obyvatelstva ke státní moci
a) demokratické
· obyvatelé se podílí na řízení státu
· dělení:
I. přímá demokracie = všichni rozhodují o veřejných záležitostech
II. nepřímá demokracie = obyvatelstvo se účastní nepřímo prostřednictvím volených zástupců
o zbytky přímé demokracie = referendum, plebiscit
b) nedemokratické (autokratické)
· vláda jednotlivce/malé skupiny lidí
· dělení
I. diktatura
II. moderní totalismus
III. teokracie
2) povaha a složení nejvyšších právních orgánů
a) nejvyšší státní orgány
I. hlava státu – reprezentuje stát navenek
II. zastupitelský orgán – zákonodárná činnost
III. vláda – výkonný orgán, realizuje funkce státu
IV. nejvyšší soudy – NS, ÚS
b) vztahy mezi orgány státní moci
I. parlamentní republika
· nejvyšší postavení má zastupitelský orgán
· prezident pouze hlava státu
II. prezidentská republika
· výkonná moc svěřena prezidentovy
· zastupitelský orgán jen vydává zákony
III. parlamentní monarchie
· panovník pouze formální hlavou státu
IV. dualistická monarchie
· panovník nejvýznamnější
· jmenuje vládu a předsedá jí
2) Učlenění státu
1) unitární stát
· 1 soustava nejvyšších státních orgánů
· 1 ústava
2) složený stát
· několik členských států
· dělení:
I. federace – založená na republikánských principech
II. reálná unie – v čele panovník
3) jiné typy států
I. personální unie – 2 suverénní státy mající společného panovníka
II. konfederace
· členské státy suverénní
· společné pouze orgány konfederace
16) ZÁKONNOST A JEJÍ PRÁVNÍ ZÁRUKY – POLITICKÉ A PRÁVNÍ, DRUHY PRÁVNÍCH ZÁRUK
Zákonnost a její právní záruky
· metoda vládnutí, řízení společnosti prostřednictvím práva, kdy jsou státní orgány při tvorbě + realizaci práva vázány zákony
· předpokladem zákonnosti = existence právního státu
· (ústavnost = soulad normálních zákonů s ústavními zákony)
Cíle zákonnosti
1) zajištění právní jistoty ve společnosti
2) zabránění zneužití právní moci
Požadavky na zákonnost
1) demokratický obsah práva + dodržování při tvorbě a aplikaci práva
2) přesné vymezení působnosti a pravomoci státních orgánů
3) uplatnění zásady: občan může činit to, co není zákonem výslovně zakázáno
Druhy záruk zákonnosti:
1) politické
a) demokratická forma státu
b) dělba státní moci
2) právní
a) právními normami upravené způsoby zajišťující chování státních orgánů, fyzických a právnických osob v souladu s právem
b) prostředky k obnovení práva v případě jeho porušení = preventivní opatření, aby k porušování práva nedocházelo
Systém právních záruk zákonnosti v ČR
1) náprava vadných právních aktů
· právní akt = vynutitelné a závazné rozhodnutí státního orgánu
· druhy právních aktů
a. normativní právní akt = obsahuje PN, vztahuje se na neurčitý okruh subjektů
b. individuální právní akt = rozhodnutí státního orgánu v konkrétním případě
· typy právních aktů
a. bezvadné = dokonalý ∧ účinný akt
b. vadné = nedokonalý ∧ účinný akt
· obsahuje vadu, která umožňuje platnost
· vada se dá napravit
· gramatická, stylistická chyba
c. nicotné => není aktem
· obsahuje vadu, která neumožňuje platnost
· vada se nedá napravit
· rozhodnutí státního orgánu, které nepatří do jeho pravomoci
· náprava normativních právních aktů
1. preventivní kontrola – před uvedením zákona v platnost
2. represivní kontrola – po přijetí aktu
a. soud zruší vadný akt sám
b. soud vydá nařízení zrušit právní akt příslušnému orgánu
· náprava individuálních právních aktů
1. řádné opravné prostředky – směřují proti nepravomocným rozhodnutím
a. odvolání v trestním řízení
2. mimořádné opravné prostředky – směřují proti pravomocným rozhodnutím
a. dovolání
b. žaloba na obnovu řízení
c. žaloba pro zmatečnost
2) neplatnost PJ
· následky vad PJ:
a) nicotnost = jednání vůbec nevznikne
b) neplatnost
i. absolutní – vznikne, ale nevyvolá zamýšlené účinky
ii. relativní – vznikne, ale účinky vyvolá jen dočasně
c) odporovatelnost
d) možnost odstoupení od PJ
3) dozor a kontrola
a) kontrola
· srovnává stav skutečný se stavem, jaký má být z hlediska zákonnosti, efektivnost a hospodárnosti
· k odstranění nedostatků slouží závazné pokyny, pokuty, …
· provádí: NKÚ
b) dozor
· srovnává stav skutečný se stavem, jaký má být pouze z hlediska zákonnosti
· při zjištění nezákonnosti dává podnět k zjednání nápravy
· provádí: Úřad práce
4) rozhodování sporů
· orgán nezávislý na účastnících sporu zjišťuje právní stav + stanoví vznik, změnu, zánik PP
· rozhodují státní orgány (soudy), soukromé osoby (rozhodčí)
· průběh procesu:
1. zahájení řízení
2. dokazování
3. vyhledávání příslušné PN + výklad
4. vydání rozhodnutí
5) donucení
· realizace sankcí
a) donucení nepřímé
· cíl = zabránění dalšího porušení práva
· např. trest za trestný čin
b) donucení přímé
· následek = bezprostřední nucené splnění povinnosti
a. výkon rozhodnutí – občanské soudní, správní, trestní řízení
b. opatření bezprostředního zákroku
c. svépomoc
6) právní odpovědnost
· specifická metoda nepřímého donucení
17) LEGISLATIVNÍ PROCES, MOC ZÁKONODÁRNÁ
Zákonodárná moc
· vyjadřuje obecnou vůli státu, vydává zákony
Složení:
· Parlament
1) Poslanecká sněmovna (200 poslanců)
2) Senát (81 senátorů)
Funkce:
1) přijímání zákonů
2) kontrola výkonné moci (hlavně vlády)
a) vyslovení důvěry (přítomni) / nedůvěry (všichni) vládě
b) interpelace = dotazy (členům nebo celku) na vládu
3) schvalování rozpočtu
Legislativní proces
1) vytvoření návrhu zákona legislativní iniciativou
a) vláda
b) poslanec, skupina poslanců
c) Senát
d) zastupitelstvo kraje (kraj = vyšší územně-správní celek)
Složení navrhnutého zákona
1) osnova
2) důvodová zpráva (důvod proč přijmout, ekonomické dopady, krátký popis)
2) předložení PS
3) hlasování v PS – 3 čtení
a) 1. čtení – schválení dalšího projednávání zákona => poskytnuto výborům
b) 2. čtení – hodnocení z legislativního pohledu (dopady, připomínky, návrhy)
c) 3. čtení – oprava legislativně-technických (odkazy) a jazykových chyb
4) postoupení do Senátu
a) přijmutí
b) nevyjádření se do 30 dnů -> přijetí
c) odmítnutí -> vrácení do PS (pro přijetí je nutno odsouhlasit většinou všech poslanců)
d) pozměnění -> vrácení do PS
5) postoupení prezidentovi
a) přijmutí (podepsání)
b) odmítnutí (suspenzivní veto) -> vrácení do PS (stejný postup jako u odmítnutí v Senátu)
6) zanesení do sbírky zákonů
7) vyhlášení ve sbírce zákonů
18) ORGÁNY MOCI VÝKONNÉ V ČR
Výkonná moc
· vykonává obecnou vůli státu, plní funkce státu
1) prezident
· pravomoci:
a. jmenování a odvolání vlády
b. svolání zasedání PS
c. rozpouští PS
d. jmenování soudců, předsedy a místopředsedy ÚS
e. jmenování předsedy a místopředsedy NS
f. podepisování zákonů
g. udělování milosti
h. jmenování členů NKÚ
i. jmenování členů bankovní rady ČNB
j. vrchní velitel ozbrojených sil
k. zastupuje stát navenek
l. ratifikuje mezinárodní smlouvy
m. vyhlašuje volby do PS a Senátu
n. uděluje a propůjčuje státní vyznamenání
o. účastnit se schůzí obou komor Parlamentu
p. účastnit se schůzí vlády
q. nemožnost být zadržen, trestně stíhán, ani pro přestupek
r. možnost stíhat pouze za velezradu před ÚS na základě žaloby Senátu
2) vláda
· kolektivní orgán
· vrcholný orgán výkonné moci v ČR
· členové = předseda, místopředsedové, ministři
· premiér jmenován prezidentem, ministři na jeho doporučení
· vyslovení důvěry do 30 dní od jmenování
3) státní zastupitelství
· zastupuje veřejný zájem
19) ORGANIZACE MOCI SOUDNÍ V ČR, POSTAVENÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU, ZÁKLADY PROCESNÍHO PRÁVA
Soudní moc
· rozhoduje spory, rozhoduje o vině a trestu za spáchané trestné činy
· tvořena soustavou soudů nazývanou obecné soudy
· okresní soudy (Praha: obvodní) < krajské (Praha: městský) < vrchní < nejvyšší + nejvyšší správní
1) okresní soudy – řeší spory mezi občany: rodinné, pracovní, trestní, civilní právo
2) krajské soudy – řeší převážně podnikatelské spory
3) vrchní soudy – řeší převážně podnikatelské spory (po odvolání u krajských)
4) nejvyšší soud – řeší kasační stížnosti
5) nejvyšší správní soud – pověřen soudní kontrolou činností státního aparátu
· odvolací soudy = soudy, které jsou o úroveň výše než projednávající soud
· odvolání pomocí:
1) řádné opravné prostředky = odvolání
2) mimořádné opravné prostředky = dovolání, žaloba pro obnovu řízení/zmatečnost
Dělení práva v soudnictví
1) soukromé
· PaP jsou volnější (soukromě-právní nároky)
1. civilní řízení
a. občansko-správní řízení
b. rozhodčí řízení
c. exekuční řízení
d. insolvenční řízení
2) veřejné
· PaP určí orgán (veřejno-právní nároky)
1. trestní řízení
2. správní řízení
ÚSTAVNÍ SOUD
· stojí mimo soudní soustavu
· 15 soudců, jmenování na 10 let prezidentem za podpory Senátu
Funkce:
1) dodržuje, aby byly zákony v souladu s ústavním pořádkem (kontroluje zákonodárnou moc)
2) přezkoumává soudní rozhodnutí (kontroluje soudní moc)
Civilní proces
Druhy řízení civilního procesu
1) řízení nalézací
· soud zjišťuje, co je PaP, vydává o tom rozhodnutí vykonávané pomocí exekučního řízení
a) sporné
· spor mezi účastníky o existenci PaP
Znaky řízení:
1. zahájení pouze na návrh
2. účastníci: žalobce, žalovaný
3. účastníci opačný zájem na výsledku sporu
4. dispoziční zásada = zahájení + vedení řízení účastníkama
5. zásada formální pravdy
6. zásada projednací
7. zásada volného hodnocení důkazů
b) nesporné
· není spor mezi účastníky o existenci PaP
Znaky řízení:
1. předmětem řízení není spor
2. zahájení řízení i bez návrhu (= z úřední povinnosti)
3. účastníci: navrhovatel, lidé označovaní zákonem
4. účastníci mají samostatné postavení (může být i 1 osoba)
5. zásada oficiality = zahájení + vedení řízení soudem
6. zásada vyhledávací (vyšetřovací) = rozsudky mají konstitutivní účinky
2) řízení vykonávací (exekuční)
· vykonávání stanoveného práva v nalézacím řízení
3) řízení konkurzní a vyrovnávací
4) řízení rozhodčí
Základní principy civilního procesu
1) zásada rovnosti = účastníci před soudem rovná práva
2) zásada dispoziční = procesní iniciativa v rukou účastníků, kteří činí procesní úkony
3) zásada oficiality = průběh řízení řídí soud
4) zásada projednací = povinnost účastníků poskytnout všechny potřebné údaje týkající se skutkového stavu + označit potřebné důkazy
5) zásada jednotnosti řízení = řízení od zahájení po vydání rozhodnutí tvoří1 celek
6) zásada volného hodnocení důkazů = soud hodnotídůkazy podle svého vnitřního přesvědčení
7) zásada veřejnosti, ústnosti, přímosti = řízení veřejné, probíhá ústně, v kontaktu s účastníky
8) zásada rychlosti a hospodárnosti řízení = důraz na efektivnost jednání
9) zásada formální pravdy = soud rozhoduje na základě informací poskytnutých účastníky, nemůže rozhodovat na základě toho, o čem nevěděl nebo co mu nebylo poskytnuto
10) zásada materiální pravdy = soud má povinnost sám se dopídit pravdy a vyšetřit ji
Překážky v civilním procesu
1) překážka rei uidicatae = ve věci již bylo pravomocně rozhodnuto soudem
2) překážka litispendence = ve věci již bylo zahájeno soudní řízení
20) PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST (PŘEDPOKLADY VZNIKU, FUNKCE, DRUHY), ZÁKLADY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI
Právní odpovědnost
· nepříznivé právní důsledky stanovené PN v důsledku protiprávního jednání/stavu
Druhy právní odpovědnosti
1) morální – v rámci skupiny může být člověk, který porušuje pravidla vyloučen
2) politická
3) právní
Právní odpovědnost
· zakotvena v právním řádu
· musí být splněny předpoklady:
1) porušení povinnosti – sjednané povinnosti:
a. smluvně – povinnost vychází ze smlouvy
b. zákonně – povinnost vychází z PP na základě PJ
2) vznik újmy = negativní důsledek porušení povinnosti
3) příčina a souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem újmy
4) zavinění (nemusí vždy nastat)
· předpokladem u subjektivní odpovědnosti
I. z nedbalosti
1. nevědomé
· povinnost porušíme nevědomky (nedostatkem znalostí)
2. vědomé
· víme, že porušujeme povinnost
· spoléháme, že nedojde ke škodlivému následku (překračování rychlosti)
II. úmyslné
1. nepřímo
· chceme spáchat škodlivý následek, ale nezaviníme ho přímo (loupež, svázání vrátného, přes svátky umře)
2. přímo
· chceme spáchat škodlivý následek a jsme s ním srozuměni
Předpoklady vzniku PO (vražda)
1) protiprávní jednání
· chování, které je objektivně v rozporu s právem, porušuje právem chráněné společenské zájmy a vztahy
a) trestný čin *
b) správní delikt – méně závažný než trestný čin, např. přestupek
c) disciplinární delikt – porušení disciplíny, např. důtka
d) soukromoprávní delikt – odpovědnost mezi delikventem a subjektem, kterému vznikla újma
2) protiprávní stav
· nastalý stav v rozporu s objektivním právem, např. pracovní úraz
Klasifikace právní odpovědnosti
1) soukromoprávní
· Občanského zákoník (subjektivní, objektivní), Zákon o korporacích (objektivní)
2) veřejnoprávní
· Trestní zákoník (subjektivní), správní právo
Druhy právní odpovědnosti
Podle předpokladu vzniku právní odpovědnosti
1) subjektivní
· ke vzniku vyžadováno zavinění + naplnění objektivních předpokladů
· odpovědnost za škodu, trestní odpovědnost
2) objektivní
· ke vzniku není vyžadováno zavinění, pouze naplnění objektivních předpokladů
· odpovědnost za vady (výrobek neodpovídá kupní smlouvě)
Závazková vs. mimozávazková
1) závazková
· předpokladem smluvní vztah mezi subjekty (dříve uzavřený)
· odpovědnost za vady
2) mimozávazková (deliktní)
· smluvní vztah mezi subjekty nastal až po události
· trestní odpovědnost (zraněný chodec na mém neuklizeném chodníku)
Podle nositele právních následků
1) odpovědnost za vlastní protiprávní jednání = následky nese pachatel
2) odpovědnost za cizí protiprávní jednání = následky nese někdo jiný než pachatel/spolu s pachatelem
Funkce právní odpovědnosti
1) reparační
· úloha: náhrada vzniklé škody (náhrada škody)
· satisfakční funkce – náhrada nemajetkové újmy (veřejná omluva)
· soukromoprávní oblast– obchodní, občanské právo
2) represivní
· úloha: postih subjektu možnou sankcí (odnětí svobody, pokuta)
· veřejnoprávní oblast – trestní, správní právo
3) preventivní
· úloha: předcházení porušení práva
· v případě neúspěchu uložení trestu
Trestný čin TČ
· protiprávní jednání postihováno pouze trestně-právními předpisy
· trestné činy zaneseny v Trestním zákoníku
Dělení TČ
a) trestné činy na území ČR – postihovány podle našich zákonů
b) trestné činy spáchané občany ČR v zahraničí – postihovány podle našich i cizích zákonů
c) teroristické trestné činy
Skutková podstata TČ
1) subjekt – pachatel, který uskutečnil trestný čin (pouze FO)
· podmínky, podle kterých je subjekt pachatelem:
a) příčetnost = schopnost pachatele vnímat význam svého činu
· příčetnost => normální trest
· nepříčetnost => zmírněný trest = ochranné opatření (návštěva lékaře, ústavní léčení)
b) věk pachatele = od 15 trestní odpovědnost (subjektivní, veřejnoprávní), 15-18 = osoba mladistvá (mírnější trest, např. ochranná výchova)
2) subjektivní stránka – náležitosti subjektu TČ (charakterizuje vnitřní znaky TČ)
a) zavinění
1. úmyslné = pachatel jednáním chce způsobit následek
2. z nedbalosti = pachatel jednáním nechce způsobit následek
3) objekt – věc, které se TČ týká (společenské vztahy, hodnoty, zájmy)
4) objektivní stránka – náležitosti objektu TČ (charakterizuje vnější znaky TČ)
a) jednání
b) následek
c) příčinný vztah mezi jednáním a následkem
Kategorie TČ
1) přečiny – nedbalostní trestné činy, u kterých je stanovená horní hranice trestní sazby do 5 let
2) zločiny – všechny TČ kromě přečinů
3) zvlášť závažné zločiny – dolní hranice trestní sazby od 10 let
Trestná součinnost
1) spolupachatelství
2) zločinné spolčení
3) návod
4) pomoc
21) VLASTNICTVÍ (VZNIK, OBSAH, OCHRANA, OMEZENÍ), VĚCNÁ PRÁVA, DRŽBA
Majetková (vlastnická) práva v NOZ
Absolutní majetková práva
· subjektivní práva působí vůči všem
· subjektivní práva + povinnosti přecházejí na dalšího nabyvatele společně s věcí
· věcná práva:
1) věcná práva k věci vlastní
a) držba
b) vlastnické právo
c) spoluvlastnické právo
2) věcná práva k věci cizí
a) zástavní právo
b) zadržovací právo
c) věcná břemena
3) dědické právo
Relativní majetková práva
· působí pouze v rámci PP = jedna strana povinna něco plnit, druhá strana povinna vyžadovat plnění
1) závazky
a) jednoduché = 1 strana závazku tvořena 1 osobou
b) společné = 1 strana závazku tvořena více osobami
Věcná práva k věci vlastní
1) Držba
· držitel = subjekt, který má vůli věc držet, vykonává nad ní neomezenou moc, ale není jejím vlastníkem
· právo držet vykonává sám pro sebe
· vychází z ní vlastnické právo
a) držba
· nakládání s věcí, která nám náleží (pouze ji držíme, nevlastníme ji)
· při vyžádání držené věci vlastníkem ji musíme vrátit
· získání:
a) nalezení věcí
b) vydržením věcí
1. poctivá – z přesvědčivého důvodu (nalezení bot u popelnic)
2. nepoctivá – z okolností vyplývá, že vykonávané právo nám nenáleží (nalezení bot před dveřmi bytu)
1. řádná – založení na základě platného právního důvodu
2. pravá – všechny držby kromě:
a) svémocné vetření držby
b) vlouzení se v držbu potajmu nebo lstí
b) detence
· nakládání s věcí, která nám nenáleží (máme jí pouze v pronájmu)
· např. byt pod nájemní smlouvou, pronájem automobilu
2) Vlastnické právo VP
· soubor základních oprávnění vlastníka věc držet, užívat ji a nakládat s ní
· vlastnické právo zavazuje
· působí vůči všem
1) omezení VP
a) vyvlastnění
· musí splňovat zákonné podmínky
· podmínky pro vyvlastnění státem:
a) ve veřejném zájmu – stavby financované státem
b) účelu nelze dosáhnout jinak
c) musí být za náhradu
2) ochrana VP
a) obrácení se na soud
b) obrácenísena orgán státní správy – úřad, policie
c) svépomoc
· měla by být přiměřená
· v případě pozdního zásahu orgánů
2) nabytí VP
a) původní (originární)
· zahrnuje předměty, kterých jsme 1. vlastníky
I. přírůstek
a) přirozený – vznik přírodním procesem (úroda v sadu, narození telete)
b) umělý
· smíchání (nejdou rozpoznat původní věci – písek v maltě)
· spojení (špalky -> nohy od stolu)
II. nález
a) skrytý – odevzdání státu ihned (poklad)
b) (veřejný) – nálezné 10%, po 6 měsících propadá státu
III. vydržení
a) movité – 3 roky
b) nemovité – 10 let
b) odvození (derivativní)
· zahrnuje předměty, které nabýváme od předchozího vlastníka
I. převod VP – převedení VP na základě PJ (kupní smlouva)
II. přechod VP – převedení VP na základě PU (dědické řízení)
22) SPOLUVLASTNICTVÍ, SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ
Spoluvlastnictví
· 1 věc vlastněna více osobami
· vznik spoluvlastnictví smlouvou, děděním
1) spoluvlastnický podíl
a) vymezeny podíly spoluvlastníků
b) podíly jsou určeny ve smlouvě, v ideálním případě rovným dílem
c) velikost podílu vyjadřuje míru hlasovacích práv = princip majorizace
d) předkupní právo = části spoluvlastníků musejí být nejprve nabídnuty ostatním spoluvlastníkům, teprve poté je možné ji veřejně prodat
2) společné jmění manželů
· vzniká na základě zákona uzavřením manželství
· podíly majetku nejsou určeny během trvání manželství -> k jejich určení dochází při zániku manželství (obvykle fifty fifty)
· patří sem všechen majetek a závazky, které manželé nabyli po dobu manželství
· nepatří sem:
a) majetek (věci, pohledávky, jiné penězi ocenitelné hodnoty), závazek, který jeden z manželů nabyl před manželství
b) dar, dědictví určené přímo konkrétnímu manželovi
c) nabytí jednáním vztahujícím se k výlučnému vlastnictví
d) NOZ: náhrada za nemajetkovou újmu – poškození na cti, žaloba na ochranu osobnosti, psychická újma na zdraví
· možnost modifikace (pouze s notářským ověřením):
a) před manželstvím = předmanželská smlouva
b) při manželství = odložení vzniku společného jmění manželů
· podílové společenství manželů – obvyklé vybavení domácnosti
· zánik společného jmění:
a) rozvodem
b) jiné zákonné důvody (smrt/prohlášení za mrtvého jednoho z manželů)
· vypořádání společného jmění manželů:
a) dohodou
b) rozhodnutím soudu
23) VĚCNÁ BŘEMENA (SLUŽEBNOSTI), SPRÁVA CIZÍHO MAJETKU
Věcná práva k věci cizí
· právo, které má oprávněný ve vztahu k vlastníkovi věci
1) právo stavby
· věc nemovitá
· pouze dočasné
· lze vydržet
· vzniká i smlouvou
· vzniká z něho předkupní právo pro stavebníka + vlastníka pozemku
2) věcná břemena
· vztahuje se pouze na věci nemovité => omezení vlastníka nemovité věci
a) služebnosti
· označují věcná břemena v původní úpravě OZ
· způsob nabytí:
1. zřízením smlouvou
2. rozhodnutím orgánu veřejné moci
· pramení z ní právo:
1. něčeho se zdržet
2. něco strpět
· dělení služebností:
I. pozemkové – zaniká sloučením pozemku
II. osobní – zaniká smrtí osoby
· typy služebností: inženýrské sítě, okapy, svod dešťové vody, právo na vodu, služebnost stezky, průhonu a cesty, právo pastvy, užívací právo, služebnost bytu
b) reálná břemena
· způsob nabytí – pouze smlouvou
· povinností určitý závazek vůči oprávněné osobě:
1. něco konat
2. něco dát
· např. smlouva o darování sadu, v ní reálné břemeno: každý rok musí odevzdat 100 kg jablek
· musejí být zapsána do katastru, platí i pro další nabyvatele
3) zástavní právo ZP
· má akcesorickou povahu
a) funkce:
1. zajišťovací = (doba, kdy pohledávka ještě není splacená) dlužník omezen v právu nakládat se zastavenou věcí
2. uhrazovací = (dlužník nesplnil svůj dluh včas) věřitel oprávněn uspokojit se z výtěžku zpeněžením zastavené věci
a) dražbou
b) jiným smluveným způsobem
b) rozsah:
i. vztahuje se na movité i nemovité věci
ii. lze zajistit celou pohledávku i část
iii. 1 pohledávku lze zastavit více zástavními právy
iv. možnost sjednat pořadí zástavního práva = kdy se ze ZP uspokojujme
c) zánik ZP
v. splnění dluhu
vi. dohodou
vii. zánikem zastavené věci
· podzástavní právo = zastavení zajištěné pohledávky
4) zadržovací právo ZdP
· funkce: zajišťovací
· vztahuje se pouze na věci movité => omezení vlastníka movité věci
· podmínky k zadržení:
a. mít věc u sebe
b. existence nesplaceného dluhu po splatnosti
· typické uplatnění: skladovací, přepravní, (nájemní) smlouvy
· omezeno v případě nabytí ZdP lstí
5) správa cizího majetku
· vymezení svého majetku (movitý i nemovitý), necháme ho spravovat třetí osobě = správce
· správce jedná jako zástupce vlastníka
· věci spravuje odbornou péčí
· např. správa dědictví dokud dědic nedosáhne plnoletosti
· věci se chovají, jako by byly ve vlastnictví nikoho
· typy správy:
a. prostá – stará se pouze o zajištění majetku
b. úplná – stará se o rozmnožení majetku
Obchodní právo
24) ZÁKLADNÍ POJMY
Podnikání
· činnost, kterou vykonává podnikatel soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku
Ïîèñê ïî ñàéòó: