Podstata modelu IS-LM-BP. · latinský původ (mercator = obchodník, Mercurius = římský bůh obchodu)

Merkantilismus

· latinský původ (mercator = obchodník, Mercurius = římský bůh obchodu)

· první ekonomické učení a s ním úzce spjatý směr hospodářské politiky

· vznik v Z Evropě (Anglie) v 15. – 17. století

· v evropském ekonomickém myšlení tato teorie převládala od kapitalismu téměř do průmyslové revoluce

· je považován za ekonomický nacionalismus

· řešily se především hospodářské otázky spojené se zájmy absolutistických panovníků, velkých finančních domů a obchodních společností

· přímé zásahy státu do ekonomiky omezily volnou konkurenci (+ měly zabránit úniku zlata ze země)

· zisk dosahován obchodem s výrobky vyráběnými převážně cechovními řemeslníky a feudálními velkostatky

· zdroj bohatství v oblasti směny a v obchodu

· bohatství ztotožňováno s penězi (zlato, stříbro)

· země, které nemají vlastní zlato a stříbro za bohatství považován zahraniční obchod

· raný merkantilismus

o udržování peněz v zemi (zamezování jejich odlivu ze země)

o přísný zákaz vývozu peněz

o jednostranné omezování dovozu, všestranná podpora vývozu za vysoké ceny

§ brzda zbožně peněžních vztahů a rozvoje mezinárodního obchodu

· rozvinutý merkantilismus

o těžiště pozornosti na obchodní bilanci

o zdrojem růstu bohatství přebytek celkového vývozu zboží nad celkovým dovozem

· představitelé: Josiah Child, Nicholas Barbon, Johann Joachim Becher, Hynek Morgenthaler, Fabián Malínský, Jan Kryštof Bořek, Jean Baptisté Colbért (kolbertismus)

Fyziokratismus

· vznik ve Francii ve 2. polovině 18. století

· myšlenka přirozeného řádu, k němuž je společnost předurčena

· základem přirozeného řádu soukromé vlastnictví, hospodářská svoboda, velkovýroba v zemědělství

· zdrojem bohatství obdělávání půdy

· „čistý produkt“ = přebytek vyrobených užitných hodnot na užitnými hodnotami spotřebovanými ve výrobě

o závěr „Činnost v zemědělství je produktivní, zbývající hospodářská činnost je sterilní“

· jako první analyzovali kapitál – zavedli dělení na fixní a oběžný

· důraz na produktivní práci

· hlavní slabinou je uvažování o tom, že pouze zemědělská práce je hodnotná

· představitelé: Fransois Quesnay, Anne Robert Jacques Turgot

2. Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizuje učení klasické ekonomie - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika

· zahájeno r. 1776 knihou „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ (A. Smith)

· základ ke vzniku ekonomie jako samostatného vědního oboru

· vznik v Anglii a Francii v 17. století

· zakladatelé: W. Petty, P. Boisguillebert

· rozbor vnitřních zákonitostí výrobního způsobu

· základy pracovní teorie hodnoty (velikost hodnoty zboží určována prací vynaloženou na jeho výrobu)

· zkoumání a analýza povahy ceny, mzdy, kapitálu, renty, zisku, úroku

· oslabení vlivu a významu obchodního kapitálu

· příliv drahých kovů měl za následek všeobecný růst cen (v merkantilismu by mělo růst bohatství)

· představitelé: Adam Smith, David Ricardo, Thomas Robert Malthus, Jean Baptiste Say, John Stuart Mill

3. Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizuje neoklasickou ekonomii (učení marginalistů) - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika

· na podkladě teorie mezního (marginálního) užitku a mezní produktivity zformuloval a rozvíjel mikroekonomickou složku

· tři školy

o Rakouská škola (C. Menger – konec ve 20. letech 20. století)

o Laussannská škola (L. Walras)

o Cambridgeská škola (A. Marshall, Keynes)

· A. Marshall je nejvýznamnějším představitelem neoklasické ekonomie

o dílo „Zásady ekonomiky“

· představitelé: A. C. Pigou, V. Pareto, L. Walras, A. Marshall

4. Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizuje – keynesiánství - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika

· všeobecná víra, že hlavní neoklasický proud je ten pravý nástroj, s pomocí kterého lze vysvětlit většinu hospodářských jevů

· v průběhu 20. let v ekonomii první trhliny

o nezaměstnanost v Anglii více jak 10 % - i přesto, že země dosahovala hospodářského růstu

o velká hospodářská krize (1929 – 1933) – vysmívání neviditelné ruce trhu

· vysvětlení problémů v knize „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (J. M. Keynes)

o start keynesiánské revoluce ekonomického myšlení a přístupu k hospodářským problémům

o uplatnění makroekonomického přístupu

· protipól klasické a neoklasické ekonomie

5. Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizuje - monetarismus - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika

· proud liberálního myšlení

· sám sebe reprezentuje jako alternativu keynesovské analýzy

· při objasňování inflace vymezuje zvláštní postavení penězům, měnové politice a kolísání množství peněz

· „Inflace je vždy a všude monetárním fenoménem a není možno s ní bojovat bez restriktivní peněžní politiky“

· „Bezprostřední příčinou inflace je vždy příliš rychlý přírůstek peněžní zásoby ve srovnání s růstem výroby“

· monetaristé požadují regulaci poskytování úvěrů pomocí úrokových sazeb (nikoliv administrativně)

· představitelé: Milton Friedman

· „Chicago Boys“ – stoupenci M. Friedmana

6. Základní vztahy mezi makroekonomickými ukazateli (magický čtyřúhelník, Phillipsova křivka, Okunův zákon)

Magický čtyřúhelník (N. Kaldor)

· grafické znázornění konfliktnosti čtyř úkolů, které jsou předmětem hospodářské politiky

· střed čtyřúhelníku odpovídá nejhorší situaci (čím menší plocha, tím horší ekonomika)

Philipsova křivka

· v neoklasické teorii se mzdy a ceny přizpůsobují okamžitě změnám v agregátní poptávce, trh práce se okamžitě přizpůsobuje a je dosahováno plné zaměstnanosti (pokud dochází k nezaměstnanosti, tak jen k dobrovolné), mzdy jsou ovlivňovány produktivitou práce

· ve skutečnosti se mzdy a ceny přizpůsobují jen pozvolna (=> v krátkém období nezaměstnanost není na úrovni přirozené míry), produkce a nezaměstnanost se mění se změnami v agregátní poptávce

o krátkodobá agregátní nabídka má kladnou derivaci

o dlouhodobá agregátní nabídka je vertikální

o míra nezaměstnanosti na přirozené úrovni

· na rozdíl od neoklasického modelu, je v reálné ekonomice v krátkém období

o inverzní vzájemný vztah mezi mírou změny nominálních mezd a mírou nezaměstnanosti při změně v agregátní poptávce

o výrazná fluktuace nezaměstnanosti a v některých obdobích se skutečná míra nezaměstnanosti značně odchyluje od přirozené míry nezaměstnanosti

· existuje vzájemný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou změny peněžních mzdových sazeb

· vlastnosti

o negativní sklon

o na svislé ose je měřena mzdová inflace

o na vodorovné ose je měřena míra nezaměstnanosti „u“

o protíná vodorovnou osu „u“ v bodě „u*“, kdy mzdová inflace je nulová

· čím nižší je míra nezaměstnanosti, tím vyšší je míra růstu mezd

· z křivky vyplývá

o mzdy rostou, když „u < u*“

o mzdy klesají, když „u > u*“

o mzdy nerostou, když „u = u*“

· modifikovaná Philipsova křivka

o vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou růstu inflace „ “ (cenové hladiny) a mírou nezaměstnanosti „u“

· rozšíření Philipsovy křivky

o peněžní iluze = pracovníci přizpůsobují mzdové požadavky očekávané cenové úrovni a nikoliv skutečné cenové úrovni

o akcelerační princip – spočívá v tom, že chtějí-li tvůrci hospodářské politiky udržet skutečnou míru nezaměstnanosti pod její přirozenou mírou, bude to mít za následek nepřetržité zvyšování míry inflace

Okunův zákon

· A. M. Okun

· zákon odvozen statisticky z reálných údajů a jeho platnost prokázána na datech v USA

· zachycuje negativní vzájemný vztah mezi koeficientem poměru skutečného produktu a potenciálního produktu a mírou nezaměstnanosti

7. Ukazatele výkonnosti ekonomiky. Aktuální hodnoty pro ČR.

čistý produkt = hrubý produkt – amortizace

Hrubý domácí produkt (HDP)

· peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb, které byly nově vytvořeny na určitém území za dané období (nezáleží na tom, kdo to vyprodukoval)

· v případě srovnávání různě velkých ekonomik, je vhodnější HDP/obyv.

· 3 metody výpočtu

o výrobní (produkční)

o výdajová

o důchodová (příjmová)

· výrobní metoda

o součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty

o hrubý domácí produkt = ∑ přidaných hodnot a čistých daní

o hrubý domácí produkt = hodnota produkce – meziprodukt + daně z produktů – dotace

· výdajová metoda

o součet spotřebních výdajů domácností „C“, investic firem „I“, výdajů na vládní nákupy statků a služeb „G“ a čistého exportu „NX“

o HDP = C + I + G + NX

· důchodová metoda

o součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem

o HDP = mzdy a platy + zisky firem + renty + čisté úroky + amortizace + nepřímé daně – subvence

Hrubý národní produkt (HNP)

· hodnota všech finálních statků a služeb, které byly za určité období vyrobeny za použití národních výrobních faktorů (nezáleží na tom, kde výrobce působí)

· 3 metody výpočtu

o sečtením hodnot přidaných zpracováním („VA“ – Value Added)

o metoda základních důchodů

o metoda užití spotřebitelských výdajů

· rozdíl mezi HDP a HNP spočívá v saldu důchodů rezidentů plynoucích ze zahraničí a důchodů nerezidentů získaných v tuzemsku

o saldo důchodů = čistý příjem z majetku v zahraničí („NPI“ – Net Property Income From Abroad)

· HNP = HDP + důchody rezidentů získané ze zahraničí – důchody nerezidentů získané v tuzemsku

Hrubý národní důchod (HND)

· součet sald prvotních důchodů z využívání výrobních faktorů za jednotlivé rezidentské sektory

· HND = HDP + prvotní důchody za národní hospodářství celkem přijaté – prvotní důchody za národní hospodářství vydané

Inflace

· růst všeobecné cenové hladiny

· míra inflace vyjadřuje, jak se změnila cenová hladina oproti předchozímu období

o počítá se na základě cenových indexů

· opakem je deflace

Míra nezaměstnanosti

· procentuální podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu

8. Národní a domácí produkt, metody měření HDP

Hrubý domácí produkt (HDP)

· peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb, které byly nově vytvořeny na určitém území za dané období (nezáleží na tom, kdo to vyprodukoval)

· v případě srovnávání různě velkých ekonomik, je vhodnější HDP/obyv.

· 3 metody výpočtu

o výrobní (produkční)

o výdajová

o důchodová (příjmová)

· výrobní metoda

o součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty

o hrubý domácí produkt = ∑ přidaných hodnot a čistých daní

o hrubý domácí produkt = hodnota produkce – meziprodukt + daně z produktů – dotace

· výdajová metoda

o součet spotřebních výdajů domácností „C“, investic firem „I“, výdajů na vládní nákupy statků a služeb „G“ a čistého exportu „NX“

o HDP = C + I + G + NX

· důchodová metoda

o součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem

o HDP = mzdy a platy + zisky firem + renty + čisté úroky + amortizace + nepřímé daně – subvence

Hrubý národní produkt (HNP)

· hodnota všech finálních statků a služeb, které byly za určité období vyrobeny za použití národních výrobních faktorů (nezáleží na tom, kde výrobce působí)

· 3 metody výpočtu

o sečtením hodnot přidaných zpracováním („VA“ – Value Added)

o metoda základních důchodů

o metoda užití spotřebitelských výdajů

· rozdíl mezi HDP a HNP spočívá v saldu důchodů rezidentů plynoucích ze zahraničí a důchodů nerezidentů získaných v tuzemsku

o saldo důchodů = čistý příjem z majetku v zahraničí („NPI“ – Net Property Income From Abroad)

· HNP = HDP + důchody rezidentů získané ze zahraničí – důchody nerezidentů získané v tuzemsku

9. Nominální a reálný produkt, deflátor HDP (zjišťování, využití)

Nominální produkt

· pokud je definován v tržních cenách

· velikost závisí na změnách tržních cen a objemů prodávaných statků a služeb

Reálný produkt

· vyjádřený ve stálých cenách

· velikost se mění jen v závislosti na objemu a struktuře vyrobených statků a služeb, nikoliv cen

Cenový deflátor

· podíl nominálního a reálného produktu za daný rok

· slouží pro výpočet změny cenové hladiny v ekonomice

10. Vývoj HDP V ČR po roce 2000. HDP v mezinárodním srovnání (zejména se zeměmi EU).

11. Spotřeba a spotřební funkce (graf, funkce, charakteristika)

· spotřební výdaje domácností „C“ tvoří nejvýznamnější složku agregátních výdajů

o v ČR tvoří cca 50 % výdajů

· základní keynesiánské pojetí vychází z toho, že výdaje domácností „C“ závisí na tom, jaký mají disponibilní důchod „ “

· celkové spotřební výdaje „C“ se skládají z

o autonomních spotřebních výdajů „Ca“, nezávislých na „ “

o indukovaných spotřebních výdajů „ “, závislých na „ “

o

o c – mezní sklon ke spotřebě – jak se změní spotřeba, když se změní důchod o jednotku

o

12. Spotřební výdaje – model mezičasové volby

· umožňuje objasnit rozhodování člověka mezi přítomnou a budoucí spotřebou

· spotřebitel dělí období života na aktivní věk a stáří

· během aktivního věku spotřebitel spoří na stáří, aby ve stáří mohl dofinancovat svou spotřebu z úspor a jeho spotřeba se nesnížila oproti období aktivního života

· substituční efekt – úrok je nákladem příležitosti a rozhodne-li se subjekt pro přítomnou spotřebu, vzdá se tak úroku, který by mu vynášely jeho úspory

· důchodový efekt – zvýšení úrokové míry zvyšuje důchod a na zvýšení důchodu člověk reaguje zvýšením spotřeby

· vznik 1930 – kniha „Základy teorie mezičasové volby“ (I. Fisher)

13. Spotřební výdaje – hypotéza životního cyklu

· člověk při rozhodování o spotřebě bere v úvahu nejen přítomný, ale i očekávaný budoucí důchod a chce mít během života rovnoměrnou spotřebu, kterou nemění

· výchozím předpokladem, že je spotřebitel v mládí schopný odhadnout svůj důchod za celý následující život a odhadnout i spotřebu

· předpokládá se, že mladý člověk spotřebovává víc, než kolik vydělá

· rozpracování v 50. letech 20. století – F. Modigliani, R. Brumberg, F. Ando – reakce na keynesiánskou teorii spotřeby

· spotřeba je určena

o rokem, kdy začne pracovat

o rokem odchodu do důchodu

o předpokládaným rokem dožití

o čistou mzdou při nástupu do zaměstnání

o čistou mzdou při odchodu do důchodu

o meziročním přírůstkem mzdy

14. Spotřební výdaje - hypotéza permanentního důchodu atd.

· vychází z předpokladu, že důchod má často dvě složky – permanentní a přechodnou

· člověk mění spotřebu pouze v reakci na takové změny důchodu, které považuje za permanentní

· permanentní důchod – důchod, který člověk dlouhodobě očekává

· na přechodné změny důchodu člověk spotřebou nereaguje vůbec (nebo zanedbatelně)

· v krátkém období sklon ke spotřebě klesající, v dlouhém období sklon ke spotřebě stálý

· vznik r. 1957 – M. Friedman

15. Úspory a úsporová funkce (graf, funkce, charakteristika), vtah ke spotřební funkci

· domácnosti mohou celý svůj disponibilní důchod „ “ utratit za spotřebu statků a služeb, nebo část uspořit

· úspory domácností „S“ jsou nespotřebovanou částí disponibilního důchodu

·

· úspory domácností se skládají z

o autonomních úspor „Sa“, nezávislých na „ “

o indukovaných úspor „s “, závislých na „ “

o S = Sa + s

o s – mezní sklon k úsporám

16. Investice, investiční funkce (graf, funkce, charakteristika), vytváření a čerpání neplánových zásob

· investice – výdaje na pořízení investičních statků

· nejsou mezi ně zařazeny např. akcie a obligace

· investiční výdaje firem jsou autonomní (nejsou závislé na disponibilním důchodu)

o celkové investice odpovídají autonomním investicím

· vůči produktu jsou neelastické (krátké období!!!)

· v dlouhém období se musí uvažovat o změně kapitálu

17. Rovnovážný produkt v dvousektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, graficky, matematicky)

· uvažována existence pouze dvou sektorů – domácností a firem

· jedná se o ekonomiku uzavřenou

· zjednodušený model – vládní výdaje nulové, vývoz a dovoz neexistuje

· předpoklad, že podniky jsou schopny uspokojit jakoukoliv poptávku po produkci

· produkt je složený ze spotřeby domácností „C“ a investic firem „I“

o Y = C + I

· předpoklady

o plánovaná poptávka se vždy uskuteční, investice jsou složeny z plánovaných a neplánovaných, plánované výdaje se skládají ze spotřebních výdajů a plánovaných investic

o rovnováha nastává, když agregátní plánované výdaje odpovídající agregátní poptávce se rovnají produktu

o produkt se rovná spotřebě a plánovaným a neplánovaným investicím

o neplánované investice jsou nulové (neexistují) – pokud jsou neplánované investice jiné než nulové, bude na trhu nerovnováha

18. Rovnovážný produkt v třísektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, graficky, matematicky)

· k domácnostem a firmám se přidává stát

· rozpočtové výdaje se dělí na transferové platby a výdaje na nákup statků a služeb

o transferové platby „TR“ jsou výdaje ze státního rozpočtu, za které státní orgány nezískají od příjemce žádný statek (službu) – např. podpory v nezaměstnanosti, starobní důchody

§ zpravidla hrazeny z daňového příjmu

· vláda ovlivňuje úroveň agregátní poptávky a produkci

· v případě rovnováhy platí, že produkt se rovná agregátní poptávce

o

19. Rovnovážný produkt v čtyřsektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, graficky, matematicky)

· domácnostem, firmám a státu se přidává zahraničí

· pro rovnovážný produkt platí vztah

o

20. Peníze, charakteristika, vývoj, funkce, motivy držby peněz

· za peníze lze považovat cokoliv, co jsou lidé všeobecně ochotni přijmout výměnou za statky a služby a co je přijímáno ke splácení dluhů

· vývoj

o bartnerový obchod – směna věcí stejné hodnoty

o komoditní peníze – jako prostředek směny věci, které byly ve společnosti ceněné

o drahé kovy – mince

o papírové peníze – 10. století, Čína

o depozitní peníze – peníze v podobě zápisů na účtech – patří sem i šeky a směnky

· funkce peněz

o uchovatel hodnoty

o prostředek směny

o účetní jednotka

o standard odložených plateb

o hotovostní

o bezhotovostní

· motivy držby peněz

21. Peněžní zásoba, peněžní agregáty, bankovní soustava, funkce centrální banky, ČNB

· peněžní prostředky se seskupují s ohledem na stupeň likvidity do měnových agregátů

o značí se písmenem M a číslicí

o čím vyšší agregát, tím nižší likvidita

o v eurosystému rozlišení na 3 agregáty

§ úzký M1 – tvořen emitovaným oběživem (mince, bankovky) a jednodenními vklady

§ střední M2 – obsahuje úzké peníze M1 a k tomu i vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců

· tyto vklady lze převést na úzké peníze, ale existují omezení (poplatky, penále, podmínka včasné výpovědi)

§ široký M3 – zahrnuje M2 a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí

· patří sem repo operace, akcie a podílové listy fondů peněžního trhu a také emitované dluhové cenné papíry do 2 let

· výnosnější, ale rizikovější

· bankovní soustava

o ČNB

o banky druhého stupně

§ komerční banky

§ obchodní banky

§ další druhy bank (investiční, hypoteční, splátkové)

· funkce centrální banky

o zajištění měnové stability

o podpora hospodářské politiky vlády

o podpora otevřeného tržního hospodářství

o určování měnové politiky

o emise bankovek a mincí

o správa měnové rezervy ve zlatě a devizách

o řízení oběhu peněz, platebního styku a zúčtování bank

o vedení účtů státního rozpočtu, spravování státního dluhu

o rozvoj bankovního systému ČR

o obchod na finančních trzích

22. Trh peněz, poptávka a nabídka peněz, rovnováha na trhu peněz (matematicky i graficky)

· rozlišení na peníze a ostatní finanční aktiva

· je-li na trhu rovnováha, nabídka se rovná poptávce

· „Je-li rovnováha na trhu peněz, je též rovnováha na trhu ostatních finančních aktiv“

Agregátní poptávka po penězích

· teoreticky může existovat rozdíl mezi skutečnou velikostí peněžní zásoby a požadovanou nebo optimální velikostí peněžní zásoby ze strany ekonomických subjektů

o například v důsledku časového zpoždění v přizpůsobování ekonomických subjektů novým okolnostem

· poptávka po penězích – požadovaná nebo optimální velikost peněžní zásoby v dané ekonomice

· agregátní poptávka je tvořena poptávkou po penězích všech domácností a firem

· determinanty agregátní poptávky

o racionální rozhodování a očekávání ekonomických subjektů

o agregátní nabídka peněz

o důchod domácností

o další vlivy (úroková míra, míra inflace, reálný produkt)

· obecný přístup k poptávce

o nominální úroková míra – náklad držby peněz

o obecně bývá poptávka definována jako funkce, kde poptávané množství peněz „ “ je závislé na transakčních nákladech na přeměnu ostatních aktiv v peníze „t“, důchodu „Y“, bohatství „W“ a nominální úrokové míře „ “

o reálná poptávka po penězích

§

Agregátní nabídka peněz

· množství peněz nabízených na peněžním trhu

· nabídku určuje centrální banka

· rozdělení peněz

o exogenní – nabídku peněz určuje centrální banka

o endogenní – nabídka peněz závisí na výši úrokových sazeb

Rovnováha na trhu peněz

·

23. Model IS-LM v uzavřené ekonomice (podstata, rovnováha v modelu)

· předpoklady modelu IS-LM

o fixní cenová hladina a fixní nominální mzdy

o dostatečná zásoba kapitálu

o dostatečná nabídka práce

o ekonomika operuje pod úrovní potenciálního produktu

o nominální zásobu peněz určuje centrální banka

o jedná se o uzavřenou ekonomiku (třísektor – bez zahraničí)

· autonomní výdaje „A“ se skládají z autonomní spotřeby „Ca“, hrobých soukromých investic „I“ a vládních výdajů na nákup statků a služeb „G“

·

· rovnováhy na trhu statků a služeb je dosahováno při rovnosti produktu a agregátní poptávky, při nulových neplánovaných investicích a v případě, že celkové investice jsou rovny celkovým úsporám

24. Křivka IS (model – základní postavení, význam křivky, posuny křivky)

· polohu křivky ovlivňují autonomní výdaje – když rostou, posouvá se IS doprava

· znázorňuje všechny kombinace úrokové míry a produktu, kdy je trh statků a služeb v rovnováze

o body nalevo od křivky – agregátní poptávka převyšuje agregátní nabídku

o body napravo od křivky – agregátní nabídka převyšuje agregátní poptávku

· funkce je vysoce elastická

· sklon křivky je závislý na výdajovém multiplikátoru

25. Křivka LM (model – základní postavení, význam křivky, posuny křivky)

· vyjadřuje všechny kombinace úrokové míry a úrovně produktu, při kterých je trh peněz v rovnováze, a tudíž je v rovnováze i trh ostatních finančních aktiv

o body nalevo od křivky – nabídka peněz převyšuje poptávku po penězích

o body napravo od křivky – poptávka po penězích převyšuje nabídku peněz

· polohu křivky ovlivňuje nabídka peněz a očekávání budoucího vývoje

· pokud dojde ke zvýšení nabídky, křivka se posune doprava

26. Fiskální politika a nástroje pomocí modelu IS-LM v uzavřené ekonomice

· prostřednictvím modelu IS-LM lze zkoumat účinnost fiskální politiky

· opatření fiskální politiky se odráží v posunu křivky IS

· expanzivní

o stát se snaží ekonomiku podpořit

o zvýšení vládních nákupů, transferových plateb, snížení daní

o křivka IS se posouvá doprava

· restriktivní

o stát se snaží ekonomiku utlumit

o snížení vládních nákupů, transferových plateb, zvýšení daní

o křivka IS se posouvá doleva

27. Vytěsňovací efekt v modelu IS-LM

· kladná změna vládních výdajů nevyvolá kladnou změnu produktu ve stejné výši na trhu statků a finančním trhu

· v důsledku navýšení i dochází ke snížení té části investic a spotřebních výdajů, které jsou závislé na úrokové míře

· čím menší je citlivost investic k úrokové míře, tím menší je vytěsňovací efekt

28. Monetární politika, nástroje pomocí modelu IS-LM v uzavřené ekonomice

· opatření monetární politiky se odráží v posunu křivky LM

· expanzivní

o centrální banka zvyšuje množství peněz v ekonomice

o křivka LM se posouvá doprava

· restriktivní

o centrální banka snižuje množství peněz v ekonomice

o křivka LM se posouvá doleva

29. Agregátní poptávka (charakteristika, grafické a matematické vyjádření, determinanty, poloha křivky, vliv monetární a fiskální politiky na křivku)

· křivka představuje kombinace úrovně cenové hladiny „P“ a rovnovážné produkce, při kterých je v rovnováze trh statků a služeb a současně i trh peněz a ostatních finančních aktiv

· jednotlivé ekonomické školy se na agregátní poptávce shodují

· monetaristé – změny jsou vyvolány změnou peněžní zásoby (v důsledku účinků monetární politiky)

· keynesiánci – změny jsou vyvolány monetární i fiskální politikou

· determinanty agregátní poptávky

o racionální rozhodování a očekávání ekonomických subjektů

o agregátní nabídka peněz

o důchod domácností

o další vlivy (úroková míra, míra inflace, reálný produkt)

30. Klasická křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky v AD-AS)

· mezi ekonomickými školami neexistuje shoda mezi názory o jejím tvaru a východiscích

· vyjadřuje celkové množství produkce, které subjekty nabízejí při daných cenách a mzdách

· firmy pro výrobu produkce „Y“ využívají práci „N“, kapitál „K“, materiál „M“ a meziprodukty a energii „E“

· soustředěním agregátní nabídky a poptávky a nabídky do jednoho modelu vzniká model AD-AS

o lze využít k analýze krátkodobých makroekonomických fluktuací produkce, zaměstnanosti a ostatních makroekonomických veličin

· výchozími předpoklady produkční funkce a poptávka po práci

· fiskální expanze

o zvýší se cenová hladina

o reálná mzda zůstane stejná

o produkce a nezaměstnanost zůstanou stejné

o úroková sazba se zvýší

o dojde k úplnému vytěsňovacímu efektu

· monetární expanze

o zvýší se cenová hladina

o reálné peněžní zůstatky se nezmění

o produkce a nezaměstnanost se nezmění

o úroková sazba se nezmění

o monetární politika je zcela neúčinná

31. Extrémní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky v AD-AS)

· v extrémním případě je křivka horizontální

o může být dosaženo jakékoliv produkce při ceně, která je konstantní

· předpoklady

o ekonomika i v krátkém období operuje pod úrovní potencionálního produktu

o nominální mzdy „w“ a ceny „P“ jsou fixní

o v ekonomice existuje nedobrovolná nezaměstnanost

o trh práce není vyčištěn – existuje převaha nabídky práce nad její poptávkou

o existuje dostatečná zásoba kapitálu a práce pro zvýšení produkce a uspokojení poptávky

· fiskální expanze

o cenová hladina zůstane stejná

o reálná mzda zůstane stejná

o produkce se zvýší

o nezaměstnanost klesne

o úroková sazba se zvýší

· monetární expanze

o cenová hladina zůstane stejná

o reálná mzda zůstane stejná

o produkce se zvýší

o nezaměstnanost klesne

o úroková sazba se sníží

32. Základní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky v AD-AS)

· křivka AS je pozitivně skloněná

o s rostoucí produkcí roste i úroveň cenové hladiny

o představuje kombinace úrovně cenové hladiny a produkce, které jsou firmy ochotny vyrábět a nabízet na trhu (za předpokladu maximalizace zisku)

· výchozí předpoklady

o ekonomika i v krátkém období operuje pod úrovní potencionálního produktu

o nominální mzdy „w“ jsou fixní

o ceny jsou flexibilní

o existuje nedobrovolná nezaměstnanost

o trh práce není vyčištěn

o existuje dostatečná zásoba kapitálu a práce

· fiskální expanze

o cenová hladina se zvýší

o reálná mzda se sníží

o produkce se zvýší

o nezaměstnanost klesne

o úroková sazba se zvýší

o dojde k částečnému vytěsňovacímu efektu

· monetární expanze

o cenová hladina se zvýší

o reálná mzda se sníží

o produkce se zvýší

o nezaměstnanost klesne

o úroková sazba se sníží

33. Otevřená ekonomika, měnový kurz, měnový trh (valuty x devizy, posílení x oslabení měny, kurzovní lístek)

Otevřená ekonomika

· ekonomika, která realizuje obchodní styky se zahraničím

· investoři rozmisťují svá aktiva v zemích, kde jim přinášejí nejvyšší výnos

· styky se zahraničím ovlivňují

o utváření měnových kurzů

o výši úrokových sazeb

o platební a obchodní bilanci zemí

o cenovou hladinu

o důsledky fiskálních a monetárních politik v jednotlivých zemích

o utváření rovnovážné produkce

· vliv exportu a importu na domácí ekonomiku

o import „M“ závisí na tom, jaký je důchod „Y“ země, do které je dováženo

o export „X“ je závislý na zahraničním důchodu, cenové hladině v zahraničí v zahraniční měně, cenové hladině v domácí měně a kurzu zahraniční měny v jednotkách měny domácí

Měnový kurz

· vyjadřuje cenu jedné měny v jednotkách měny jiné

· zápis měnového kurzu

o přímý (CZK/EUR)

§ x Kč stojí 1 Euro

o nepřímý (EUR/CZK)

§ 1 Euro lze pořídit za x Kč

· valuty – označení pro cizí měnu v hotovosti

· devizy – označení cizí měny bezhotovostní

· banka NAKUPUJE cizí měnu

· posílení měny

o 20 CZK/EUR => 15 CZK/EUR

· oslabení měny

o 15 CZK/EUR => 20 CZK/EUR

34. Kurzy pevné a plovoucí, podstata, minulost a současný stav v ČR

Pevné kurzy

· centrální banka intervenuje na měnovém trhu tak, by udržela kurz v určitém stanoveném pásmu

· v případě oslabení měny začne banka více nakupovat domácí měnu za zahraniční

Plovoucí kurzy (floating)

· centrální banka nechává směnný kurz volně se pohybovat

· floating

o čistý – centrální banka stojí stranou a dovoluje, aby měnové kurzy byly volně určovány na trzích zahraničních měn

o nečistý – centrální banka se snaží ovlivnit měnový kurz

· do roku 1996 kurz CZK proti měnám zafixován – poté uvolněn v rámci značného rozšíření fluktuačního pásma – v současnosti řízený plovoucí kurz

35. Vývoj kurzu CZK po roce 2000 (nejvyšší a nejnižší hodnoty vůči americkému dolaru, euru), vliv změny kurzu na zahraniční obchod, export a import, aktuální hodnoty kurzu CZK/EUR, CZK/USD

· čím větší jsou výkyvy v kurzech, tím větší jsou i rizika pro dovozce a vývozce zboží i služeb

· CZK/EUR

o min. 24,586 CZK

o max. 36,882 CZK

o aktuální 27,533 CZK (2014)

· CZK/USD

o min. 17,035 CZK

o max. 38,590 CZK

o aktuální 20,746 CZK (2014)

36. Podmínky přijetí EURA – konvergenční kritéria a jejich plnění v ČR.

· členství v eurozóně

· prokázání dlouhodobé cenové stability

· zákaz dosahování nadměrného rozpočtového deficitu

· zákaz způsobení napětí mezi směnnými kurzy v Evropském měnovém systému

· úvěrová sazba maximálně o 2 % vyšší než v cenově nejstabilnějších státech

37. Platební bilance (charakteristika, horizontální a vertikální struktura)

· systematický zápis ekonomických transakcí mezi ČR a jejími zahraničními partnery za určité období

· porovnáváme platby ze zahraničí s platbami do zahraničí

· vyjádření v peněžních jednotkách

Поиск по сайту: